Vitamín B12 neboli kobalamin je jedním z vitamínů tzv. B komplexu. Ve své struktuře obsahuje atom kobaltu, z čehož je také odvozen příslušný název, a jedná se o molekulu vskutku impozantní.

Chemická funkce v těle je, jako řada dalších vitamínů, sloužit jako koenzym enzymům, katalyzátorům chemických reakcí. Naše tělo potřebuje jen velmi malé množství této látky, v řádu mikrogramů, přesto lidem tento vitamín často chybí. Denní doporučená dávka je jen něco okolo 2,5 μg. Jeho hlavními funkcemi (v jeho různých chemických podobách) je asistence při reakcích, které dopomáhají přenosu nervového vzruchu, zúčastňuje se přeměny aminokyseliny methioninu na cystein a v neposlední řadě je důležitý pro správný proces krvetvorby. V případě deficitu pak dochází k několika dějům, stručně: rozvíjí se neurodegenerativní poruchy, hromadí se toxický meziprodukt homocystein, více o něm třeba zde) a dochází k rozvoji chudokrevnosti (lze poznat na pohled - člověk je bledý, anemický - nejvýraznější znak deficitu).

Mezi jediné spolehlivé zdroje aktivní účinné formy tohoto vitamínu patří potraviny živočišného původu - maso, vejce, mléčné produkty apod. Z toho důvodu patří k nejrizikovějším skupinám, které mohou trpět deficitem, vegetariáni a vegani. Těm se doporučuje tento vitamín suplementovat pomocí dostupných doplňků stravy. Většinou přesně u této informace veškeré zdroje skončí a ponechají tak čtenáře informované tak napůl. Problematika je totiž mnohem složitější....

Vitamín B12 má tzv. aktivní a inaktivní formy (často se jim říká analoga). Podle své struktury je pak také nazýváme: adenosylkobalamin, methylkobalamin, kyanokobalamin, hydroxykobalamin apod. Pouze dvě formy vitamínu jsou "aktivní" a jsou to právě výše první dvě zmíněné, nicméně tělo je chytré a dokáže si (za normálních, zdravých, okolností) některé inaktivní formy správně přeměnit na ty aktivní. A to je třeba záležitost potravních doplňků, které obsahují většinou B12 ve formě kyanokobalaminu.

Vitamín jako takový je syntetizován bakteriemi, živočichové jsou pouze "přenašeči" či "uživatelé". Tyto bakterie žijí i v naší trávicí soustavě, rozumějte živočišné. Nejbohatším místem na bakterie jsou střeva, a také výkaly. Aktivní formy vitamínu B12 se po dlouhá léta konzumovaly v podobě nemyté zeleniny a ovoce. Potraviny se dostávaly do styku s výkaly hospodářských zvířat. Nyní tento příjem téměř úplně odpadl, vzhledem k masivnímu celosvětovému pěstování a způsobu produkce (a také hygieně).

K efektivní absorpci potřebuje B12 kofaktor, který se nachází v žaludku, kde dochází k jeho napojení na vitamín. Teprve tento komplex prochází trávicí soustavou až do tenkého střeva, kde je v jeho jedné části vstřebán. Z uvedeného vyplývá, že zdravý stav střev je neméně důležitý pro dostatečné zásoby tohoto vitamínu. Poškození, zanesení či nemoc tenkého střeva může nehledě na vegetariánskou nebo veganskou stravu taktéž způsobit jeho deficit. Konzumace velkých dávek vede sice k pasivnímu vstřebávání bez faktoru, účinnost vitamínu je ale nepoměrně nižší. Stále jde ale o možnost, jak koncentraci vitamínu v těle zvýšit.

To nejlepší co můžete udělat, pokud jste vegetarián, vegan, ale i všežravec, je nechat si udělat krevní rozbor a hodnoty B12 si nechat stanovit a poté případně dle výsledků jednat. Pokud vám budou zjištěny nízké hodnoty, doporučuji vitamín doplnit prostřednictvím některého z doplňků stravy. Dejte si ale pozor, potravinové doplňky obsahují zpravila mnohonásobně vyšší dávky v řádech stovek a tisíců mikrogramů, které slouží k rychlému doplnění deficitu. V tomto případě tedy stačí jedna dávka týdně.

Pozor si také dejte na tvrzení, že některé rostlinné potraviny obsahují aktivní B12 - konkrétně se nejčastěji hovoří o spirulině a tempehu. Tyto potraviny obsahují povětšinou inaktivní analoga, na které není dobré se spoléhat. Obsah B12 v potravinách rostlinného původu je nejednoznačný a tyto potraviny tedy nemohou být brány jako spolehlivý zdroj.