Doplňky stravy jsou dle obecné definice potraviny, které obsahují vyšší koncentrace vitamínů, minerálů, přírodních/syntetických bioaktivních látek, aminokyselin, mastných kyselin či vlákniny a mají za úkol doplňovat běžnou stravu. Převážné množství potravních doplňků vypadá jako léčiva, ačkoliv je legislativně zakázáno deklarovat jakékoliv léčivé účinky těchto produktů. Doplňky stravy tedy neléčí, ačkoliv je všeobecně osvědčeným faktem, že cílená suplementace na základě určení zdravotního stavu může stav člověka a jeho neduhy výrazně zlepšit. Mezi doplňky stravy se ale také řadí tzv. funkční potraviny, tedy opravdové potraviny obohacené o vitamíny či minerály. V běžném obchodě tak můžete narazit na různé obohacené cereálie, jogurty, pečivo, tyčinky aj.

Původní záměr tedy byl doplňovat to, co nám možná v rámci běžné stravy může chybět. Postupem času se z dobrého úmyslu stal celosvětový byznys s tržbami několik desítek miliard dolarů. Potravní doplňky se začaly konzumovat s až nezvyklou důvěrou, bez obav z vedlejších účinků, naopak s očekáváním, co dobrého nám přinesou. Nejsou to přece léky, měly by být bezpečné a vlastně jen pomáhat. Z obyčejného užívání se tedy stalo nadužívání, čemuž samozřejmě dopomáhá fakt, že doplňky stravy jsou volně prodejné a může si je koupit každý, bez nutnosti předložit lékařský předpis.

Společnost, včetně odborníků z řad lékařů a vědců, se nyní dělí na dva tábory. Někteří tvrdí, že za stávající kvality potravin člověk není schopen do sebe dostat potřebné množství mikroživin, a tak je příjem doplňků stravy skoro nezbytný. Někteří tvrdí, že užívání izolovaných látek ve větším množství nemůže mít na člověka pozitivní dopad, ba naopak, organismus je vystaven nepřirozenému zatížení vysokými koncentracemi účinných látek, které mohou být navíc ještě kontaminovány škodlivými látkami. Dle mého názoru je největší nebezpečí v tom, že si člověk může sám naordinovat nespočet doplňků stravy, s různým obsahem biologicky aktivních látek, které se buď navzájem sčítají a překrývají, nebo si kontraindikují (protiřečí). Vysoký příjem některých vitamínů či mikroprvků totiž může být pro tělo toxický – např. vysoké dávky selenu či vitamínu A. V dobré víře se tedy často konzumují preparáty, které mají pomoci a zatím mohou tělu škodit.

K dostání je celá řada potravních doplňků na bázi rostlinných výtažků, které jsou postaveny na tradičním užívání jejich mateřských rostlin, ať už v přírodním léčitelství, nebo přímo medicíně. V této oblasti dominuje hlavně ájurvéda a tradiční čínská medicína, které s bylinami pracují. Mimo tradiční kultury a jejich doplňky se však na trhu objevuje nespočet produktů s tzv. fytochemikáliemi, které slibují téměř zázračné účinky – dlouhověkost, silnou imunitu, tzv. antiaging, silné antioxidační účinky, zdravé tepny a žíly apod. To vše nás často zláká k jejich užívání, aniž bychom se zamysleli nad tím, že třeba takto přijímané látky, které jsou řekněme „vytrženy z kontextu“ na nás mohou mít i negativní účinky.

V neposlední řadě je třeba se zamyslet and tím, jestli neužíváme a nekupujeme doplňky stravy jen z toho důvodu, že si to chceme tak trochu ulehčit. Vždyť starat se o perfektní a vyváženou stravu není tak jednoduché, jako zobnout si pilulku. Příroda však plodí suroviny v harmonii a synergii látek (teď je řeč o základních surovinách), sestavuje potravní řetězce a přiznejme si, má to vymyšlené opravdu dobře. Naše tělo by tedy mělo cenné mikronutrienty brát hlavně z přirozených zdrojů, tak, jak to pro nás příroda připravila.

1. Doplňky konzumujte vždy nejlépe s jídlem. Některé vitamíny vyžadují ke svému správnému rozpuštění a absorpci tuky, přítomnost potravy také v mnoha případech může absorpci zvýšit, i když to neplatí vždy. Například zelené potraviny je nejvhodnější konzumovat mezi jídly nebo na lačno.

2. Doplňky s obsahem železa, zinku a vápníku nikdy nekonzumujte najednou s kávou či velkým množstvím luštěnin a zeleniny. Vláknina blokuje jejich správné vstřebávání, kyseliny v kávě zase na sebe velmi ochotně prvky váží.

3. Multivitamíny a B komplex doplňujte v dopoledních hodinách, protože mají lehce stimulační efekt. Je dobré, když je tělo může zmetabolizovat přes den a nezatěžují ho na noc.

4. Doplňky s obsahem omega-3 mastných kyselin, vitamínu K a výtažků z česneku nikdy nekombinujte s léky na ředění krve (např. Warfarin). Pokud pravidelně užíváte antikoagulancia, tyto doplňky stravy raději neberte.

5. Pokud užíváte antibiotika, neužívejte zároveň doplňky stravy s obsahem vápníku. Doplňky s obsahem probiotických kultur (laktobacily, bifidobakterie apod.) berte mezi dávkami, anebo raději zařaďte až po dobrání antibiotik.

6. Pečlivě čtěte příbalové letáky a dávejte si pozor na zastoupení účinných látek. Doplňky stravy s jednou významnou látkou v sobě často obsahují podpůrné prvky, jejichž příjem se pak snadno opomene.

7. Selen je prvek, který při vysokých dávkách působí toxicky a snižuje absorpci vitamínu C. Hlídejte si, aby denní dávka nepřesáhla 120 μg.

8. U doplňků stravy na rostlinné bázi (např. zelený ječmen, výtažky z vojtěšky apod.) dbejte na certifikaci produktu. Vždy je kvalitnější „extrakt“ než usušená a rozdrcená rostlina či její část. Nekupujte podezřele levné preparáty.

9. U doplňků stravy s obsahem minerálů, jako je hořčík nebo vápník, si dejte pozor na formu, ve které se v doplňcích nachází. Vždy se ptejte po organicky vázaných minerálech, které vykazují mnohonásobně vyšší využitelnost pro organismus.

10. Nikdy neberte několik doplňků stravy naráz. Dopřejte tělu alespoň 30–60 min rozestup.

Článek vyšel v Jóga DNES 4/2017.

foto: Shutterstock.com