Ještě, než si podíváme na to, co všechno „zdarma“ a „bez marketingového zabarvení“ můžeme udělat pro své zdraví z hlediska výživy, pojďme si připomenout, čeho všeho jsme se tento rok v rámci článků o výživě dotkli. Podívali jsme se na to, jak strava ovlivňuje naši mysl a fungování mozku; jak bojovat stravou proti stárnutí; jak je propojena odezva těla na zkonzumované jídlo a naše mysl a také na důležitost pitného režimu a celkového vodního hospodářství. Všechno to byla celkem specifická témata a dotýkali jsme se specifických přístupů. Poslední, šesté téma tohoto roku, je ale návratem k tomu úplně nejzákladnějšímu a tím je vůbec nějaké rozumné stravování jako služba našemu zdraví. Na tomto místě musíme osekat všechny lákavé nálepky, cizí slova, barvité termíny a polopravdy a musíme se vrátit k základům stravy jako takové.

Co můžeme tedy udělat proto, abychom ušetřili naše tělo trápení v podobě nadbytečných kil, hladovění, trávicích obtíží nebo deficitu důležitých vitamínů a minerálů?

Existuje tisíce diet, které jsou postaveny na desítkách různých přístupů ke stravování a k samotným potravinám či jídelníčkům. Jedna věc ale bude platit v 99 % případů, a to je fakt, že pokud budete mít příjem energie větší než výdej, nikdy nezhubnete. Zkrátka a dobře fyzikálně není možné, abyste přibírali při kalorickém deficitu a hubli při kalorickém přebytku. A jenom tehdy, pokud dlouhodobě plus mínus jíte z energetického hlediska tolik, kolik vydáte, budete si držet svou hmotnost (s několika výjimkami). A proto by všichni už měli přestat vymýšlet nejrůznější nesmyslné diety na bázi melounu, ananasu nebo různém dělení a rozdělování potravin a začít pracovat pouze s racionálním jídelníčkem s přiměřeným nebo poníženým množstvím energie (podle cíle), sestaveným tak, aby byl dlouhodobě udržitelný a zahrnoval kvalitní potraviny.

Naše tělo není stavěné na dlouhodobý energetický nadbytek a neustálý přísun jídla. Evolučně jsme trpěli spíše obdobím nedostatku, hladověním a nutností setrvat v ketóze, než abychom od rána do večera jedli a ještě se k tomu nehýbali (opět platí – až na výjimky). Organismus je nastavený na to, že zpracuje nezbytný příjem a pak má opět čas na vnitřní regeneraci, reparace, autofágii a další přirozené procesy. Jakmile mu neustále podsouváme něco k trávení, nemůže se soustředit na to nezbytné a musí neustále zapojovat trávicí soustavu (včetně slinivky a vyplavování inzulínu) a vypořádávat se s glukózou a dalšími živinami. Velmi dobrou službu tak tělu uděláme tím, že se nebudeme dlouhodobě přejídat, budeme jíst střídmě a pouze jen několikrát denně. Nebudeme uzobávat, narušovat klidový režim bonbony, alkoholem a nočními nájezdy na ledničku a budeme jíst jen plus mínus tolik, abychom byli v pohodě a ideálně lehce méně. Protože je to právě kalorická restrikce, která je jedním z pilířů zdravé dlouhověkosti.

Jestli něčeho můžete jíst opravdu skoro neomezení množství, pak je to zelenina. Zelenina má 3 hlavní výhody: je nízkokalorická a má obecně velmi nízkou kalorickou denzitu; je nabitá vitamíny, minerály a fotochemikáliemi; je plná převážně rozpustné, ale i nerozpustné vlákniny; a je prostě celkově nesmírně zdraví prospěšná (látky v ní mají antirakovinné, antimikrobiální a další účinky). Mezi další nesporné výhody patří fakt, že ji můžeme upravovat na mnoho způsobů, že přejímá chutě pokrmu, koření či dalších dochucovadel. Dle studí ale opravdu nestačí sníst pouze jedno rajče denně nebo pár koleček okurky. Opravdu dlouhodobě příznivé účinky na zdraví má až množství okolo 400–500 g denně. Zařazujte proto zeleninu do jídelníčku co nejvíce, zcela automaticky k obědu i k večeři (komu není proti srsti tak samozřejmě i ke snídani). Pokud si ji chcete dopřát na svačinu, vždy myslete na to, že je dobré jí zkombinovat s něčím, co obsahuje tuk, aby se využily a vstřebaly všechny vitamíny a bioaktivní látky. Samotnou mrkev je tedy lepší doplnit o pár mandlí, měsíčky papriky třeba o trochu tvrdého sýra. Nezapomínejte také na kvalitu zeleniny. Nestačí si pouze odškrnout každý den gramáž, pokud něčeho jíme hodně a denně, musíme myslet také na to, co všechno s danou potravinu mimo to prospěšné, konzumuje i potenciálně škodlivého. V případě zeleniny to jsou pesticidy, plísně, různé chemické kontaminanty, dusičnany aj. Proto se snažte jíst co nejvíce zeleniny z lokálních zdrojů (zahrady, pěstitelé) a organické produkce, která není zatížena škodlivými látkami. Těžké kovy se usazují v tukové tkáni a cizorodé plísně a další látky zatěžkávají organismus a detoxikační soustavu. Proto i když je zelenina nesmírně zdravá, musí být ale řešena její kvalita.

Jedním z hlavních nešvarů moderního stravování je poměrně velká konzumace vysoce technologicky zpracovaných potravin. Nemám na mysli tedy obyčejný kváskový chleba, který je také technologickým produktem, ale tu širokou škálu mražených jídel, polotovarů k ohřátí, průmyslových uzenin a masných výrobků, sladkostí všeho druhu a hlavně tedy nepřirozeně dlouhotrvanlivých druhů sladkého i slaného pečiva (např. chléb, zabalený ve folii s datem spotřeby za 4 měsíce). Všechny tyto produkty mají poníženou vypovídající výživovou hodnotu a jsou velmi často doplněny o nejůlznější aditiva z řad konzervantů, emulgátorů, plnidel, barviv, antioxidantů…zkrátka nejrůznějších látek, které pomáhají potraviny držet v dobré kondici po dlouhou dobu. Základní poučka tedy zní: jezte co nejvíce přirozených potravin a hlídejte si počet řádků ve složení. Jakmile vidíte více složek a více řádků, dejte od produktu ruce pryč. Ušetříte své tělo konfrontaci s chemickými koktejly aditiv, z nichž, ano, ne všechno jsou škodlivé a syntetické, ale jak už jste možná někde slyšely, kumulativní a kombinační efekt chemikálií se špatně prokazuje a prezentuje.

Velmi rozšířeným nešvarem posledních let se stalo i relativně bezdůvodné vyřazování skupin potravin, které je učiněno jen na základě nějakého přesvědčení, domněnky či uvěření „v pomluvu“. Mnoho, často žen, přejímají nejrůznější trendy, formy diet, přesvědčení rádoby vlivných lidí (rozumějte influencerů) a na základě toho dělají často doslova psí kusy se svým jídelníčkem. Vyřádí to a ono, začnou jíst jen třikrát denně, nakoupí drahé suroviny a osvícené potraviny a čekají, že se stane zázrak s jejich hmotností, zdravotním stavem nebo jen s trávením. A ono se často může pokazit mnohem více než napravit. Na tomto místě proto musím zdůraznit riziko vzniku deficitů některých vitamínů nebo minerálních látek jako následek vyřazení některých složek potravy. Pokud k tomu je objektivní zdravotní důvod, pak je to plně na místě a i tak se strava musí upravit, aby k defictům nedocházelo.

Po jednom zdravém jídle nezhubnete a stejně tak po jednom nezdravém neztloustnete a neonemocníte. Všechno je vždy o množství a o délce konzumace – zdali je to jednou za měsíc a nebo denně po dobu třiceti let. A do toho samozřejmě zasahuje i genetika a další faktory jako je vnější prostředí, pitný režim, konzumace drog, alkoholu či dalších skupin cizorodých látek (dlouhodobě léky apod.). Nic ve výživě není černobílé, přesto existují např. výše zmíněné zásady zdravé stravy, které mají neoddiskutovatelný pozitivní efekt na zdraví.

A na závěr přidám ještě jedno takové mé motto, které bude pomyslnou třešničkou na dortu a kterým se sama řídím: Život je moc krátký na to, abychom se obklopovali negativními lidmi a špatným jídlem.