1. aminokyselina tryptofan - tryptofan je esenciální, tzv. aromatická aminokyselina (ne protože má aroma... :) ale protože obsahuje ve své struktuře konjugovaný systém dvojných vazeb), kterou si naše tělo neumí syntetizovat a musí ji tak přijímat v potravě v podobě bílkovin (popř. doplňku stravy). Má v těle spoustu nezastupitelných funkcí, a tak při poruchách v jeho metabolismu může docházet k různým onemocněním (např. Hartnupova nemoc).

2. serotonin - serotonin je biologický derivát tryptofanu a slouží jako neurotransmiter (látka, která slouží k přenosu nervových vzruchů). V naší centrální nervové soustavě se serotonin významně podílí na ovlivnění nálady - jeho snížené množství tedy může způsobovat deprese, poruchy spánku apod.

3. melatonin - melatonin je hormon a vzniká chemickou přeměnou serotoninu. Tento hormon je produkován v mozku, konkrétně v hypofýze a hraje důležitou roli v cirkadiálních rytmech (den/noc). Produkce melatoninu je největší v noci (za tmy) a proto v zimních měsících, kdy je nedostatek slunce, jsme více ospalí a bez energie než třeba v létě.

Vzájemná přeměna je názorně charakterizována následující metabolickou dráhou. Tryptofan je prekurzorem (prekurzor je chemická látka, ze které vzniká výsledný produkt reakce) pro tvorbu serotoninu, který je prekurzorem melatoninu. Tryptofan je také neméně důležitý prekurzor niacinu, tedy vitamínu B₃.







 

Tohle byl chemický základ pro následující vysvětlení podstaty únavy, případně čilosti, po obědě.

Takže co se tedy děje, když....

...sníme hodně sacharidů a hodně tuků (např. typický český nedělní oběd: pět knedlíků, čtvrt kachny a kopa zelí :)

Jelikož se jedná o hodně kalorickou stravu, bohatou na sacharidy a hlavně tuky tuky (kachna na sádle, knedlíky), tělo vyplaví velké množství hormonu inzulínu aby tuto dávku zpracoval a po nějaké době vyšle signál stavu nasycení. Relativně malé množství přijmutých neutrálních aminokyselin putuje do svalů a kompetuje s aminokyselinou tryptofanem, která je aromatická a v té době nežádoucí. Dojde k nakupení tryptofanu, který se tedy vydá do mozku, protože byl ve svalech odmítnut. Zde se přemění na serotonin a následně melatonin, kterého je najednou ve dne mnohem více než by mělo a navodí tak (ne)žádoucí pocit ospalosti.

...sníme jídlo bohaté na proteiny (kuřecí steak, porce celozrnné rýže a porce zeleniny)

Dá se říci, že to probíhá přesně naopak. V krvi se nachází hodně neutrálních aminokyselin (pochází z masa jako hlavního zdroje bílkovin), které však kompetují s tryptofanem i na cestě do mozku. Tryptofanu se tedy nedostane do mozku nějak výrazné množství, klesá průměrná hladina serotoninu a klesá tak i hladina melatoninu. Jsme v nejlepším případě čilí jako rybičky a plní energie do druhé půlky pracovního dne.

Jaké ponaučení si z výše uvedeného vzít?

Lehká a vyvážená strava bohatá na bílkoviny (zde: oběd) je nejen zdravá, ale po její konzumaci se budeme cítit lehce, spokojeně, plní energie a snad i optimismu :)