Zdravá střeva jsou základ
Základ pro udržení dobrého zdraví tvoří pestrá a nutričně bohatá strava, plná vitamínů, minerálních látek, vlákniny a fytonutrientů. V momentě, kdy je strava na tyto látky chudá a tělo trpí jejich nedostatkem, schopnost těla "bránit se" se snižuje.
Lidský gastrointestinální trakt osidluje miliardy "hodných a užitečných" bakterií, které dohromady obsahují více genetické informace než náš vlastní genom. Na bakterie bohatá mikroflóra a její velká diverzita (rozmanitost) jsou důležitým ukazatelem zdraví a společně zabezpečují správně fungující imunitu organismu. Nejmocnější faktor a hybatel, který ovlivňuje dynamiku a kompozici mikroflóry je právě strava a její složení. Studie ukazují, že strava tzv. západního typu, tedy bohatá na nasycené tuky, jednoduché cukry, maso a masné výrobky, kofein, aditiva apod. dokáže značně pozměnit celkový stav mikroflóry, a to především k horšímu. Toto pak může mít za následek zhoršení zdravotního stavu, rozvoj obesity, zvýšení rozvoje insulinové resistence, zánětů, diabetu, astmatu či kardiovaskulárních onemocnění. Změna stravy a orientace na přirozené potraviny, převážně rostlinného původu, bohaté na vlákninu a komplexní sacharidy může naopak v časovém horizontu stav mikroflóry opět pozměnit k lepšímu.
Imunita je velmi křehká a citlivá a je třeba ji "opečovávat". Pravidelná konzumace potravin s omega-3 mastnými kyselinami má protizánětlivý efekt a celkově podporuje imunitu. Důležitá je hlavně konzumace koncentrovaných zdrojů jako jsou ryby, které navíc obsahují velkou dávku vitamínu D, který je také neméně důležitý pro správnou funkci imunitního systému. Zelenina jako je brokolice, květák nebo zelí jsou dalšími pozitivními stimulanty naší obranyschopnosti a to nejen díky vysokému obsahu vlákniny, ale i obsahu polyfenolických látek. Vláknina pochází z nestravitelných částí rostlin a může být buď rozpustná (např. pektin) nebo nerozpustná (např. celulóza nebo lignin). Rozpustná vláknina slouží jako prebiotikum pro bakterie tlustého střeva, které ji fermentují. Prebiotika tedy mají funkci jakési potravy pro bakterie a jejich příjem tedy podporuje růst a aktivitu střevní mikroflóry, usnadňuje trávení a vyprazdňování a celkově udržuje střeva činná. Nerozpustná vláknina, na druhou stranu, zase slouží jako jakýsi přirozený kartáč na střeva, zvyšuje objem stolice, podporuje peristaltiku a působí preventivně proti zácpě.
Svojí velkou roli hrají v oblasti střev také probiotika, symbiotické kultury střevních bakterií, které vyrovnávají a doplňují naší střevní mikroflóru. Mezi nejznámější rody probiotik patří jistě Lactobacillus, bakterie mléčného kvašení, které jsou důležité pro výrobu zakysaných mléčných výrobků, sýrů, ale i například kysaného zelí. S těmito potravinami je také přirozeně konzumujeme, proto by měly zaujímat své pevné místo v našich jídelníčcích. Vždy je dobré volit co nejpřirozenější, neochucené produkty, bez přidaných cukrů a aditiv. Probiotická kúra je obzvlášť důležitá po léčbě antibiotiky, které mimo patogenní kmeny vybíjí v našich střevech i ty prospěšné. Zde je ale vhodnější se uchýlit k doplňkům ve formě kapslí. Jsou koncentrovanější a často obsahují širší spektrum kmenů.
Antioxidanty
Dalším důležitým předpokladem pro udržení silné imunity je dostatečný přísun antioxidantů, a to hlavně vitamínu C a E, betakarotenu, ale také antioxidantů v podobě fytochemikálií. Neméně důležitý je dostatečný přísun prvků zinku (Zn) a selenu (Se), které jsou mimo jiné součástí antioxidačních enzymů jako superoxid dismutasa a glutathion peroxidasa a také se významně podílejí na udržení silné imunity.
Co jste možná nevěděli... U vitamínu E si dejte pozor, aby doplněk stravy neobsahoval syntetický vitamín E, označovaný jako dl-α-tokoferol, ale jen přírodní vitamín E d-α-tokoferol. To samé platí u betakarotenu: vyhýbejte se přípravkům se syntetickým betakarotenem, který byl prohlášen za zdraví škodlivý a vybírejte si pouze produkty na přírodní bázi.
Antioxidanty chrání buňky před vlivy volných radikálů, jejichž působení na náš organismus může mít mimo jiné právě za následek oslabení imunity. Jejich příjem by tedy měl být ideálně soustavný. Nejpřirozenější cesta, jak si patřičné dávky zabezpečit je dostatečná konzumace zeleniny a ovoce a to alespoň v pěti porcích denně. Respektujte kvalitu, sezónnost a hlavně v zimních měsících, kdy je naše imunita potřeba nejvíce, cíleně vyhledávejte na antioxidanty bohaté potraviny (inspiraci najdete v tabulce). Pakliže chcete posílit vaší imunitu koncentrovanějšími zdroji v podobě potravních doplňků, vybírejte opět jen kvalitní certifikované produkty.
Co jste možná nevěděli... Na dostatečný přísun zinku a selenu by si měli dát pozor zejména vegetariáni a vegani, neboť rostlinné zdroje nejsou tak koncentrované, jako ty živočišné v podobě masa, mořských plodů a vnitřností. Deficit zinku se projevuje ztrátou na hmotnosti, oslabenou imunitou, špatnou kvalitou vlasů nebo zhoršením hojivosti ran. Selen je téměř výhradně zastoupen v živočišných produktech a jeho globální deficit ve výživě národů je v posledních letech intenzivně zkoumán. U doplňků stravy si dejte ale pozor: selen je ve vyšších než nezbytných dávkách toxický, pozorně si přečtěte obal a přijímejte jen bezpečné dávky okolo 60 μg.
