Rčení „Jíme, abychom žili.“ se zvolna mění na „Žijeme, abychom jedli.“ Dělá nám problém se od všeho oprostit a dostat se k úplným kořenům výživy jako takové, ve své jednoduché podobě. Je to jako se koukat do hluboké jámy, která je vyhloubená výživovými doporučeními, a nevidět úplně na samotné dno. Víme ale, co je ta základní, prostá, ideální výživa?

Co je ideální výživa?
Vědci a odborníci dosud přesně nevědí, jak bychom měli jíst, abychom dosáhli dokonalého zdraví. Respektive, mnoho lidí si myslí, že ví, ale není tomu tak. Zatím nebyla do nejmenších detailů definována „ideální strava“. Jedním z hlavních důvodů je naše rozmanitost, individualita a ve většině případů neizolovanost. I když existují skupiny populací, národů, kmenů či rodů, vlivem migrace a neustálých pohybů dochází k promíchávání obyvatel, na které navíc neustále působí vnější prostředí – životní prostředí, životní styl, ovzduší, zlozvyky, strava, pitný režim apod. „Zachytit“ ideál v jednom okamžiku, univerzálně pro všechny je tedy téměř nadlidský výkon. Vlivů z okolí je zkrátka hodně.

Nutrigenomika
Relativně novým oborem, který se snaží přinést poznatky o vlivu výživy na člověka v mnohem přesnějším kontextu, je nutrigenomika. Zabývá se vlivem jednotlivých složek výživy na expresy genů (tj. jak se geny projeví po nějakém působení). Je všeobecně známo, že strava a její povaha výrazně zasahuje do prevence a ovlivňování našeho zdraví. Určité átky mohou pozitivně i negativně zasahovat do průběhu některých civilizačních chorob, jako je např. rakovina. Rovnováha mezí zdravím a nemocí je u každého jiná a závisí mimo jiné také velmi významně na genetické výstavbě každého z nás. Nastavení určitého nutričního režimu, který je postaven na základě znalostí o genetické výbavě daného jedince, může významně tuto rovnováhu posunout směrem ke zdraví. Možná to zní trochu jako zásah do moci matky přírody, genetika a její nástroje se však stávají stále vyspělejší a na jejich aplikaci si budeme muset začít zvykat.

Vědecká tvrzení
Lidská rozdílnost a individualita hraje také roli i v závěrech výsledků vědeckých studií. Prezentace studií, které byly prováděny na malém vzorku lidí, nebo pokud nebyl vzat v úvahu jejich původ, mohou být značně zavádějící. Proto nevěřte každému zveřejněnému článku o převratných objevech na poli výživy, na který narazíte. Velmi častým jevem je prezentace studií, které byly prováděny na zvířecích modelech. Tyto závěry by měly mít jen informační potenciál a rozhodně nemohou být slepě aplikovány na lidskou populaci. Jen zasvěcený člověk, který si přečte původní studii, může vyhodnotit, jestli mají tyto informace nějaký přínos, nebo ne.

Univerzální zásady zdravé a vyvážené výživy pro každého
Zde bude jistě mnoho z vás proti. Za optimální stravování se totiž považuje racionální stravování, jehož základem je smíšená strava, tedy strava, která nepodléhá žádnému výživovému směru. Je to tedy, co se týče složek výživy, strava plnohodnotná.

Člověk je tvor chemoorganoheterotrofní (hrozné slovo, já vím...), tzn. že energii a důležitý uhlík získává z příjmu organických látek z potravy. Navíc je to všežravec (i když na tom se stále většina lidí neshodne). Organické látky, základní makrosložky výživy, jsou sacharidy, bílkoviny a tuky. Dále je pro tělo ještě důležitý příjem tzv. mikrosložek – vitamínů, minerálů a fytonutrientů. Všechny tyto látky by měly být přijímány v určitých optimálních poměrech, aby byla strava vyvážená, pestrá a rozmanitá. Nevyrovnanost nebo deficit některých prvků a látek může být příčinou různých zdravotních problémů.

V tomto ohledu jsou nebezpečné některé výživové směry jako například veganství či makrobiotika, které se kvůli vyřazování některých potravin stávají neplnohodnotnými stravovacími režimy (hlavně co se týče některých vitamínů a minerálních látek). Nabízí se tedy otázka, jak může být něco, co je už od základu provázeno hrozbou deficitu, provažováno velkou masou lidí za zdravý výživový směr? Nyní apeluji hlavně na budoucí matky veganky – jak z pohledu plánovaného těhotenství, tak i z pohledu výživy již narozeného potomka. Třetí složka, která uzavírá plnohodnotnou výživu, je voda, která je jednou ze základních podmínek života.

Orientujte se na přirozenost
Moderní doba s sebou nese nové metody zpracovávání potravin, nové technologické metody, způsoby konzervace, dochucování apod. Měli bychom se však snažit o konzumaci co nejpřirozenější stravy, která není zatížená aditivy, špatnými podmínkami růstu/chovu a také nezdravou formou úpravy. Vyhněte se jídlům připraveným smažením a grilováním. V jídle připraveném těmito postupy můžete konzumovat nebezpečné látky. Raději volte šetrné formy úpravy s co nejkratší dobou přípravy. Nadměrné solení a slazení prodávaných potravin v nás budí potřebu tyto potraviny konzumovat v ještě větším měřítku – způsobují návyk a odnaučují nás vnímat přirozenou chuť potravin jako takových. Oprostěte se od umělých a výrazných chutí, od umělých potravin, jejichž složky zatěžují detoxikační systém – játra. Orientujte se na přirozenost ve všech směrech.

Poměr přijaté vs. vydané energie je dalším úskalím moderní doby. Chybí nám pohyb, a tím i vydaná energie. Často nejíme o tolik více než dříve, problém tkví v tom, že přijatou energii prostě nespálíme, a tak se ukládá v podobě tuku. Ke správné výživě a pevnému zdraví tedy neodmyslitelně patří pohyb. Už mi to zní jako klišé... 

Velmi důležitou úlohu ve stravě hraje příjem zeleniny a ovoce. Bioaktivní látky v ovoci a zelenině obsažené, dokáží ovlivňovat náš metabolismus, pomáhají mu posilovat imunitu a bojovat proti volným radikálům. Antioxidanty, vitamíny, minerální látky a fytochemikálie – to vše zelenina a ovoce obsahují. Měli bychom si jich dopřávat alespoň 500 g denně a nezapomínat na kvalitu.

V neposlední řadě nezapomeňte na zásadu užívání důležité ingredience – zdravého, selského rozumu... :)

foto: Shutterstock.com